Vědci a upíři – jen máloco zní tak kontrastně jako tato dvě slova. A právě na tomto netradičním motivu staví Heitz svůj román. Láska, zrada, přátelství se tu proplétají s touhou po moci, vědění a ovládnutí světa. S touhou po krvi… Jak říká kronikářka Sia: „Znám melodii života. Zřídkakdy se mění, a když přece, většinou to nevěstí nic dobrého.“ Markus Heitz neplní stránky slovy, nýbrž návykovou látkou!