Málokterá oblast veřejné politiky je opředena tolika mýty jako péče o předškolní děti. Tyto mýty znemožňují potřebné změny rodinné politiky, neboť blokují rozvoj racionální společenské diskuse, která by se neopírala o ideologické argumenty, ale o poznatky soudobých mezinárodně uznávaných vědeckých studií. Tato kniha chce přispět jak k racionální společenské diskusi, tak k pozitivním změnám. Politolog a ekonom v jedné osobě, socioložka a psycholog zde předkládají empiricky podloženou kritiku sedmi hlavních mýtů o předškolní péči o děti reprodukovaných v české společnosti. Výsledky jejich zkoumání zároveň ukazují možné cesty reformy české rodinné politiky. Cílem knihy je odhalit a diskreditovat ty mýty, které na české politické a mediální scéně neustále přežívají a blokují otevřenou společenskou a politickou diskusi i reformu rodinné politiky tak, aby odpovídala potřebám různých typů rodin i jejich jednotlivých členů. Autoři v knize konkrétně hledají odpověď na tyto otázky: Jsou zařízení péče o děti mladší tří let škodlivá? Co říká současný mezinárodní výzkum o dopadech těchto zařízení na dlouhodobý vývoj a pozdější společenské uplatnění dětí, které je navštěvují? Kde se vzala magická hranice tří let? Prokázali čeští psychologové, že jesle malé děti poškozují? Vymysleli jesle komunisté? Je přirozené, aby byly děti mladší tří let v celodenní péči jejich matek? Proč Češi nechtějí zařízení péče o děti mladší tří let? A opravdu je nechtějí? Je pravdou, že si Česká republika nemůže finanční investice do zařízení péče o děti mladší tří let dovolit? Jakou cenu ve skutečnosti platí Češi za jejich nedostupnost? Vychází česká rodinná politika z odborných poznatků? Jak by měla vypadat politika péče o předškolní děti v České republice?