Příběh inspirovaný skutečnou událostí je velkou metaforou lidského osudu, v němž se spouštěcím mechanismem stala absurdní náhoda. V krátkých poetických obrazech je načrtnuta rodinná tragédie Františka Šímy obyvatele obce Lidice, která se prolíná s neštěstím českého národa v čase německé okupace. Otec při hádce zabije svého syna, což mu paradoxně zachrání život. O zničení obce, kterou po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili jako odplatu nacisté, se ve vězení vůbec nedozvěděl. Po propuštění z vězení se o Vánocích 1942 vrací domů... Tragické prokletí, které provází hrdinu i národ, působí neskutečně přesně, téměř jako boží hodiny: rodinné neštěstí muže, který se ve skutečnosti jmenoval František Saidl, se odehrálo na Vánoce 1938, krátce po podpisu Mnichovské dohody. Proces s ním proběhl v březnu 1939, zároveň s příjezdem nacistické okupační moci a jeho propuštění za „dobré chování“ bylo zamítnuto ve dnech, kdy už byly Lidice obklíčeny a na jejich hranicích už stály popravčí čety. Autor se zánikem obce Lidice zabýval na základě mnohaletého zkoumání osudů skutečných lidí. Muž, který přežil Lidice je rozšířenou variací na známé téma lidické tragédie, která se stala předlohou českého filmu Lidice.