Kniha seznamuje s činností občanských ženských spolků v českých zemích od 60. let 19. století do první světové války, zaměřenou na získání plnoprávného občanského postavení jak v soukromé, tak ve veřejné sféře.

Toto úsilí bylo zacíleno v prvé řadě na vybudování systému kvalitnějšího vzdělávání, které mohlo umožnit i vstup do politického dění a usnadnit tak bezprostřední podíl na ovlivňování života v proměňující se české společnosti. Rozsah spolkového působení byl ale mnohem širší - zahrnoval šíření dobročinnosti a humanitních myšlenek, osvětovou činnost v profesích vykonávaných ženami, ale i rozmanité kulturní aktivity. (Hnutí emancipovaných žen však zdaleka nebylo jednotné a setkávalo se nejen s hmatatelnými úspěchy, ale také s výraznými neúspěchy.)