Kniha Naivní rostlina Bálinta Harcose vzbudila po svém vydání v roce 2006 v Maďarsku značný zájem. Mladý muž se rozhodne důsledně rozejít se vším, čemu věří (se svými niternými přesvědčeními a pravdami), i se všemi svými milovanými, k nimž je poután (se svou rodinou a se svou láskou). Svůj plán líčí v monologu připomínajícím vodopád slov. Dívku, která při něm stojí až do samotného konce, hrdina nakonec zavraždí a sám vyběhne do ulic Budapešti. Přesněji řečeno, vyběhne do bývalé budapešťské židovské čtvrti, která byla v roce 1944, dva měsíce před osvobozením města, přeměněna na smrtonosné ghetto. Hlasy a jazyky Naivní rostliny sahají od markýze de Sade až k Hitlerovi, jako by si razily svou cestu časem, od osvícenství až po Osvětim. Dějiny však touto novelou procházejí lingvisticky, skrze samotný jazyk, v uspořádaném proudu hlasů a argumentací.

Bálint Harcos ( 1976, Budapešť) je absolventem budapešťské Univerzity Loránda Eötvöse. První básnickou knihu vydal pod názvem Sebrané dílo Bálinta Harcose (2002). Za prózu Naivní rostlina* (Budapešť 2006) obdržel cenu Sándora Bródyho za prozaickou prvotinu roku. Záhy byla přeložena do němčiny (Naive Pflanze, 2008). Přesto nelze říct, že by byla všemi bez výhrad přijímána. Jeden z jejích kritiků dokonce vyzval Harcose k definitivní odmlce a čtenáře ke střelbě na autora.