Austrálie je posledním kontinentem, který Evropané osídlili. Její dějiny ovšem sahají mnohem hlouběji do minulosti než na konec 18. století, kdy byla její část prohlášena za britskou kolonii Nový Jižní Wales. Podle současných výzkumů se přítomnost lidí v Austrálii odhaduje do doby kolem 50 000 let př. n. l. Australští domorodci žijící až do příchodu Evropanů jako společnost lovců a sběračů měli bohatou ústní tradici pevně zakotvenou v mytické době Snění.

Kniha líčí britské osídlení kontinentu i postupnou proměnu původní britské trestanecké kolonie v hospodářsky prosperující stát svobodomyslných obyvatel, jež byla dovršena 1. ledna 1901 vznikem federativního Australského společenství (Commonwealth of Australia). Ve 20. století prošla Austrálie do velké míry podobným vývojem jako západní svět. Australští vojáci se zúčastnili obou světových válek, ve třicátých letech zemi těžce postihla světová hospodářská krize, po druhé světové válce naopak přišlo dlouhé období konjunktury poznamenané ale i důsledky probíhající studené války. Zároveň však Austrálie čelila svým specifickým výzvám. S tím, jak se uvolňovaly vazby na Británii, totiž začaly sílit pocity vykořeněnosti a nastalo období hledání nové, neodvozené identity. Tento proces byl těsně spjatý s nalezením nového vztahu k domorodým obyvatelům země, jenž byl a stále je zatížen mnohými resentimenty. Výklad je doveden až do konce prvního desetiletí nového tisíciletí.