Román je ódou na pomíjivost. A nikde není pocit pomíjivosti intenzivnější než v prostředí velkoměstského hotelu, v tomto případě hotelu Imperial na londýnském náměstí Picadilly Circus. Ústřední postavou je Gabriel Lightfood, hotelový šéfkuchař. Ve svých dvaačtyřiceti se ocitá na přelomu života. Sponzoři jsou připraveni financovat naplnění jeho snu o vlastním restaurantu, a právě požádal o ruku svou přítelkyni Charlie. Objev mrtvoly vrátného v hotelovém suterénu je ale okamžikem, od kterého se Gabrielovy životní jistoty začínají hroutit. Setkává se s tajemnou dívkou Lenou z Východní Evropy, nejasně spojenou se smrtí vrátného. Lena tvrdí, že je obětí obchodu s bílým masem a Gabriel jí nabídne pomoc. A věci se začnou komplikovat.

Víc než co jiného je ale román V kuchyni knihou o světě práce - jak nás mění a definuje. Gabrielovo pracoviště, v posledních letech zprofanované televizními show, se tady zdá být i nadále fascinující a kuchyňské scény jsou silnými místy románu. Své postavy autorka často používá jako prostředníky k tlumočení rozdílných názorů na Velkou Británii. A obratně tak vytváří portrét národa, jenž ztrácí pocit identity.