Po odchodu z Londýna v pol. 70. let přesídlil do New Yorku, kde hrál v různých kapelách, např. Khmer Rouge. Po návratu do Anglie v r. 1984 se dál věnoval hudbě, dokud mu v tom na 11 let nezabránila závislost na heroinu. Od r. 1995 žije v Praze. U nezávislých labelů vydal dosud 15 CD - mimo jiné se skupinami Southern Cross, Fatal Shore, The Nikki Sudden Band či Dim Locator. Jeho první román Feťácká láska (Junkie Love, Maťa 1997, Twisted Spoon Press 2001) získal v r. 2002 v New Yorku hlavní cenu Firecracker Alternative Book v kategorii knih o drogách. Dále vydal dvojjazyčnou sbírku poezie a textů The Green Hotel / Zelený Hotel (Maťa 1998) a s umělkyní a básnířkou Kateřinou Piňosovou sbírku Magdalena - Book One (Moloko+ 2010).

Shoenfeltova čtvrtá kniha Až na dřeň (Stripped) se odehrává v letech 1979-1984 v New Yorku a zpracovává příběh mladíka, který se právě přistěhoval z Londýna. Vypravěč se ocitá ve světě bizarního a extrémního dolního Manhattanu. Setkání s Kitty Schmutz, tanečnicí nahoře bez, jej uvrhne do víru šílenství, do života návštěvníků nočních klubů CBGB's a Max's Kansas City. Brzy si vypěstuje drogovou závislost a je nucen přesouvat se, štván touhou po další dávce, z jednoho brlohu do druhého. Po svatbě s tanečnicí Rebeccou pád do pekla pokračuje, dokud volba není zcela jasná: co nejdřív New York opustit, nebo umřít.

Zatímco Feťácká láska se soustředí na psychologii závislého, Až na dřeň je svědectvím, co se stane, když se odvrhnou všechny společenské normy. Rockeři, filmaři, děti v područí svěřeneckých fondů, feťáci, striptérky a pornohvězdy, modelky, umělci, jazzoví kritici a maniaci - to jsou průvodci na cestě k vnější hranici příčetnosti. Až na dřeň je svědectvím o boji s vnitřními démony i vzpomínkou na New York, který (po AIDS, Giulianim a 11. září) již neexistuje - jako na špinavé, nebezpečné místo, ale i živnou půdu umělecké imaginace, místo, kde květiny šílenství mohly růst svobodně a bez omezení. "Jestli chceš bydlet v New Yorku, musíš pořád sledovat dění kolem sebe."