Edgar Herzog v této bezesporu unikátní publikaci zevrubně zkoumá vývoj lidských postojů ke smrti, a to jak postojů kolektivních, tak individuálních. V první, mytologicko-etnologické části knihy se zaměřuje na kolektivní reakce na smrt, snaží se objasnit způsob, jakým v minulosti reagovalo lidstvo jako celek na setkání s obrazem smrti. Za tím účelem interpretuje řadu mýtů, rituálů a pozdějších lidových zvyklostí pocházejících prakticky z celého světa. Výsledkem této práce je nástin mytologického procesu, v jehož průběhu se obraz smrti vyvíjí od hrůzných archaických podob až do velmi diferencované podoby démona smrti v lidské podobě. Postupný vývoj a proměny obrazu smrti jsou výsledkem změn probíhajících v hlubinách lidské duše, projevem jejího religiózního zrání a růstu. Ve druhé části knihy dokládá, že moderní lidé tento mytologický proces mnohdy prožívají ve svých snech. Díky snům, které jednotlivá stadia procesu přibližují vědomí, se může původně kolektivní vývoj stát individuální zkušeností. Lidé by měli usilovat o dosažení vědomého, individuálního a zodpovědného postoje ke smrti, neboť neschopnost postavit se smrti „tváří v tvář“ bývá častým zdrojem neurotického onemocnění. Smrt není negací a popřením života, je jeho neoddělitelnou součástí a podmínkou a je také možností individuální proměny do života nového. To je hlavní poselství Herzogovy knihy.

„Psýché a smrt mi při psaní knihy Sny a podsvětí posloužila jako jedinečný zdroj informací. Neznám žádnou sbírku mytického materiálu vztaženého k moderním snům, kterou by bylo možné s Herzogovou knihou srovnávat.“ James Hillman