Kniha se věnuje problematice rozlišování vysokého a nízkého umění - tématu, jehož analýza se často odehrává v rámci nekritické obhajoby populární kultury nebo ve spojení s jistou kulturní povýšeností. Právě proto bývá toto rozlišení často prohlašováno za zbytečné, nebo dokonce za škodlivé. Autor zde pracuje s vysokým a nízkým uměním jako se vzájemně nesoupeřícími sociologickými kategoriemi, které mají specifický smysl a které mohou být užitečné pro popis sociální reality. Tyto kategorie vznikají spolupůsobením mnoha rozmanitých aktérů, mezi něž patří nejen publikum, umělecké dílo, tvůrce a určité instituce, ale i takové fenomény jako národ, tradice nebo ironie.

Práci je vlastní konstruktivistická optika, inspirovaná sociologií vědy, která umožňuje vidět, jakým způsobem drží skupiny vysokého a nízkého umění pohromadě, aniž je nutné považovat je za neměnné, na sociálním kontextu nezávislé.