Tato kniha, první svého druhu v české i světové odborné literatuře, je pokusem o analýzu historie i nejnovějších násilností v Čečensku i na severním Kavkaze, a to v širším kontextu kulturních, společenských a politických změn v tomto regionu i v celém Rusku. Zabývá se konfliktem v Čečensku jako komplexním fenoménem – jak vznikl a jak se vyvíjel v důsledku pohnuté historie rusko-čečenských a šířeji vzato rusko-kavkazských vztahů, politických peripetií a rozdílných náboženství. Autor nahlíží tento konflikt z perspektivy sociální antropologie – zkoumá organizaci čečenské společnosti a z minulosti přetrvávající svébytné jevy, které přispěly k vyhrocení konfliktu a jeho přetrvávání. Zaměřuje se tedy na rozbor čečenské společnosti s jejími ustálenými mechanismy rodově-klanové i teritoriální soudržnosti, cti i krevní msty a zabývá se rovněž fenoménem čečenského nacionalismu. Autor v knize podává rovněž přehled dějin rusko-čečenských vztahů, které zasazuje do regionálního kavkazského rámce, aby tak mohl lépe vysvětlit období konfrontace, které nastalo záhy po rozpadu Sovětského svazu. Především se však zaměřuje na léta druhé rusko-čečenské válečné kampaně a následných teroristických útoků v Moskvě, Beslanu a šíření násilí po celém severním Kavkazu, k němuž začalo docházet zhruba od poloviny minulého desetiletí. I nejnovější násilnosti v Čečensku se snaží analyzovat v širším kontextu kulturních, společenských a politických změn na severním Kavkaze a v Rusku. Osvětluje jevy v současném Rusku, které jsou důležité pro pochopení pokračujícího násilí: severokavkazskou verzi džihádismu, kavkazofobii a čečenofobii. Věnuje pozornost také situaci lidských práv ve válečném Čečensku a kontroverzní normalizační politice. Publikace je přepracovanou verzí knihy An Endless War: The Russian-Chechen Conflict in Perspective, která vyšla v roce 2007 v nakladatelství Peter Lang (Frankfurt am Main aj.). Jedná se v případě čečenských válek o náboženský, politický, ekonomický, či kulturní konflikt? Kde je možné hledat kořeny rusko-čečenského konfliktu? Jak se imámu Šámilovi, vůdci severokavkazských horalů v 19. století, dařilo klást po 25 let účinný odpor ruské kolonizaci? Má přetrvání obyčeje krevní msty vliv na povahu lokálních konfliktů?