Deník dokumentuje - dost možná bezprostředněji než jiné prameny -, jaké to bývalo jezdit na motocyklu čistě pro radost (a pocit volnosti) v dobách, kdy se závodníci dosud neurčitě prolínali s diváky a kdy dojet v sobotu po práci z Prahy do Plzně bylo dobrodružství podmíněné štěstím a schopností ještě za světla spravit cestou vzniklé závady. Z textu je zřejmá i cena, kterou tehdy lidé byli připraveni za tuto svobodu platit. Ludmila Horská (9. 12. 1903 - 18. 8.1926), úřednice firmy Karlík a spol., si počátkem dubna 1926 koupila motocykl Douglas a při té příležitosti začala vést deník o všem, co s ním podnikala. Asi 55 denních zápisů živě popisuje údržbu, společné výlety, závody, defekty a pády. Deník zmiňuje desítky dalších motocyklistů, často členů Motoklubu vysokoškolského sportu; někteří jsou později osobnosti známé v domácím motoristickém světě. V deníku lze vysledovat i řetěz událostí nepřímo vedoucích ke srážce, při níž Horská zahynula. Přepis deníku, který je jádrem publikace, doprovázejí glosy pod čarou, které vysvětlí detaily a přiblíží dobu, v níž deník vznikl. Přispěje k porozumění a uvede širší souvislosti doby, situace a reálie, jako například stav na trhu motocyklů poloviny 20. let, stav silniční sítě, hustota dopravy, motoristická výstroj, charakteristiku tehdejších motocyklů, dopravní předpisy, dopravní nehody, závody 20. let, kluby i motoristický žargon plný germanismů. Publikace je určena čtenářům, kteří si přejí lépe porozumět atmosféře 20. let a uvítají autentický a jedinečný pohled z výjimečného úhlu pohledu, i těm, kteří se zajímají především o historii motorismu.