Proč si za vůdce volíme jedince s psychopatickými sklony? Proč k smrti nenávidíme skupiny lidí, kteří se od nás neliší ničím kromě názorů na několik abstraktních a nepodstatných záležitostí? Proč jsme schopni nasazovat život při obraně standarty? Kniha se snaží na tyto nejednoduché otázky týkající se iracionality a víry nalézt odpovědi. V boha věří většina lidstva. Víra je a vždy byla zcela běžná, je to cosi, bez čeho si mnoho lidí neumí představit svůj život. Zamyslíme-li se, zdá se, že není možné odpovědět na otázku, k čemu je náboženství dobré. Podle evoluční teorie by naše tělesná stavba a chování měly směřovat k možnosti mít co nejvíc potomků a dále šířit své geny. Ovšem jak si tedy vysvětlit masy lidí, jež toto pro víru obětují? Na druhou stranu lidská víra významně ovlivňuje činnost politických stran, církví, ekologických organizací i vědeckých skeptiků. Víra je emocionální stav, díky kterému jednáme podle psychologie davu. V davu nikdy nejsme sami, díky víře nikdy nejsme sami. Oboje nás zbavuje kritického pohledu na vůdce a naše souvěrce, přiměje nás v opojení spáchat zločin a stejně tak jsme díky víře schopni hrdinských skutků, ke kterým bychom se jinak neodhodlali… Text působí jako návod, jak se orientovat ve vlastním myšlení, rozpoznat svůj sklon k iracionalitě, i když se svým založením považujeme za osoby řízené rozumem.