Pozoruhodný román uznávaného islandského spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu, se tematicky a formálně liší od jeho realistických románů, v českém prostředí dobře známých, pojednávajících zejména o islandské historii a životě venkovanů a rybářů. V tomto románu se autor čtenářům představuje z jiné stránky, z doby svého odklonu od levicového smýšlení v reakci na francouzský "nový román", východní náboženství i postmoderní relativizaci hodnot.

Text je téměř deníkovým záznamem inspekční cesty biskupského emisara do odlehlé farnosti, spravované farářem, o němž kolují zvěsti, že se odchýlil od pravé cesty a o své ovečky se nestará. Na první pohled jednoduchý úkol se však pro naivního mladého teologa změní v nelehkou, těžko pochopitelnou životní zkušenost. Po setkání s místními rázovitými postavami, které s ním vedou filozofické disputace, jako i s tajemnou Úou, kdysi jeptiškou a bordelmamá v jihoamerickém nevěstinci, je nucen reagovat na nejednoznačné skutečnosti. Realita začíná splývat se snem, stává se mystickou a záhadnou surrealitou, a ve snaze jí porozumět musí mladík přijmout nový způsob nazírání na život.