Další dílo jednoho z významných teologů II. vatikánského koncilu.

Autor se v této knize vydává na samé hranice lidského poznání a ve světle náboženství a moderní vědy se snaží najít odpovědi na otázky staré jako lidstvo samo. Z hlediska nejnovějších vědeckých poznatků zejména v astrofyzice a evoluční biologii, ale též v matematice a logice se zabývá možností vytvořit jednotnou fyzikální teorii všeho, velkým třeskem, jeho fyzikálními předpoklady a důsledky a tím, co mohlo existovat před ním. Zároveň ukazuje, že poznatky moderní přírodovědy nejsou v rozporu s teologickým a filozofickým přístupem k dané problematice zvláště tří hlavních monoteistických náboženství, dokonce že existují styčné body mezi přírodními vědami a náboženstvím. Zdůrazňuje, že už proto by se tyto oblasti neměly do sebe uzavírat, ale měly by být dobře obeznámeny s odůvodněnými stanovisky druhé strany. Nesmírně závažné otázky smyslu bytí tak vyniknou právě v aktuálním dialogu moderní vědy a náboženství.

Autor je důkladně obeznámen se současným stavem teologického myšlení i s nejnovějšími výsledky moderních přírodních věd a navíc píše o této problematice neobyčejně poutavě.