V kultovních erotických memoárech Ze vzpomínek Josefiny Mutzenbacherové zestárlá rakouská prostitutka, nyní vážená občanka vedoucí ctnostný život, vzpomíná na raná léta zaučování do své profese. Pocházejíc z chudých poměrů, začalo její sexuální probuzení velmi brzkou a nemístnou zvědavostí, kterou ukájela nejdříve hrátkami s vrstevníky ze sousedství. To jí ovšem neuspokojilo nadlouho, a když se ledy prolomily, tak se odvažovala do stále silnějších dobrodružství např. s nájemníky v rodičovském bytě, vojáky na vycházce nebo s katechetou ve škole. Vydávání knihy, k němuž došlo poprvé anonymně ve Vídni roku 1906, bylo na dlouhou dobu zakázáno, zejména proto, že se svým tématem (příbuzným 120 dnům Sodomy markýze de Sade) dotýkalo mnoha tehdy vážných tabu, jako je například dětská sexualita a dětská prostituce, incest, felace, homosexualita, skupinový sex či sadomasochistické hrátky. Avšak způsob, jakým se o tom pojednává, ich-forma vyprávění a zasazení do širších souvislostí napomáhají k tomu, že se kniha stala přínosným dokladem, jednak co se týče pohledu na sexualitu počátku dvacátého století, tak obecné polemiky týkající se lidských limitů a hranic.