V době, kdy se i vysocí církevní hodnostáři přestávají tajit tím, že v anděly již nevěří, zažíváme překvapivý obrat: vědecké bádání nás přivádí k důkazům, že středověká nauka o andělích měla přece pravdu. Tvůrčí osobnosti v dějinách čerpají inspiraci z tajemných hlubin duše - a zachycují stejné estetické, filozofické, náboženské a státnické impulzy ve stejnou dobu po celé zemi. Bez ohledu na to, zda jsou to ateisté, křesťané nebo indiáni, podávají zprávu o stejných nebo podobných vnitřních zjeveních. Tato zjevení odpovídají tradičním pravzorem, andělem a božstvům, a v dějinách se střídají v cyklickém časovém řádu, který byl znám ještě středověkým křesťanským a arabským učencům a pochází z pokladu babylónské chrámové moudrosti. Závěr bratislavského matematika a sofiologii RNDr. Emila Páleše, CSc. je jednoznačný: angelologie nebyla spekulací! Vyplývá to z více než patnáctiletého komplexního výzkumu vln tvořivosti v dějinách pomocí exaktních metod matematické statistiky. Odborní oponenti ztratili řeč a církev je v rozpacích. Odvěká moudrost vzlétla z vlastního popela omlazená a jasnější než kdykoli předtím.