Ohiyesa, dakotský indián známý také jako Charles Alexander Eastman, je popisován jako „nejpronikavější a nejcitlivější z domorodých amerických myslitelů“. Byl nazýván „indiánským Thoreauem“.

Narodil se v roce 1858 v jižní Minnesotě, navštěvoval postgraduální studia a radil americkým prezidentům. Vždy směřoval své úsilí k většímu porozumění mezi indiány a bělochy. Ke konci života se vrátil do rodných lesů Středozápadu a věnoval se tradičnímu životu, často najednou odešel na několik měsíců žít sám do lesů.

V tomto druhém vydání autor a vydavatel Kent Nerburn čerpá z několika Ohiyesových knih, včetně jeho klasického díla Duše indiána, a splétá dohromady jednotlivé výňatky tak, aby nechal zaznít duchovní vizi, kterou jsou všechny Ohiyesovy spisy a promluvy prodchnuty. Kniha obsahuje Ohiyesův náhled na cesty ducha, cesty lidí, příchod bílých způsobů a jeho nářek za ztracenou vizí. „Nestojí snad za to, ochránit před zapomenutím něco z našeho indiánského ducha demokracie, kde Země, naše Matka byla zdarma pro všechny a nikdo se nesnažil ožebračit nebo zotročit svého bližního?“ ptá se Ohiyesa. „Skutečně, naše přispění národu a světu nelze měřit v materiální oblasti. Naše největší přispění je duchovní a filosofické.“ „Hladovíme po slovech a pohledu domorodých Američanů,“ píše Nerburn, „a nikdo nemluvil s větším rozhledem a srozumitelností než Ohiyesa.“