„...začal jsem to její chimérické území, obludné jako sekvoj s těžkou rakovinou, vlastními silami tříštit. Nejprve opatrně, vždyť právě tomuhle se říká, že si člověk pod sebou podřezává větev, ale potom jsem se do toho pustil sekerou a řadu let jsem postupně osekával větve trčící do prázdna a kořeny usilovně se chytající toužebných představ, dokud jsem se nedopracoval k jediné hmatatelné skutečnosti, k sestřiným mistrovským houslím.“

Hlavním hrdinou psychologicky znepokojivého a zároveň sžíravě ironického románu Klid je spisovatel Andor, který se už patnáct let stará o matku, bývalou slavnou herečku, poté co přestala vycházet z bytu. Attila Bartis tímto příběhem, vystavěným na oidipovském základu, navazuje na to nejlepší z tradice středoevropského románu, v hutné a zároveň plastické zkratce poodhaluje hlubinné mechanismy moci, závislosti a ponižování, které formují mentální svět těch, kdo dají přednost klidu před svobodou…