Diamantová sútra (v sanskrtu Vadžraččhédiká pradžňápáramitá sútra) patří mezi nejvýznamnější klenoty východní duchovní literatury. Vznikla přibližně pět set let po smrti historického Buddhy, ale je psána jakoby za jeho života formou dialogu Osvíceného a bódhisattvy Subhútiho.

Diamant v názvu však není pouze vyjádřením nesmírné hodnoty této sútry, ale především její ostrosti a tvrdosti. V doslovném překladu totiž její název zní „Sútra nejvyšší moudrosti ostré jako diamant“. Právě tento přístup, prosazující přímou cestu vedoucí k osvícení, je i přístupem indického Mistra zvaného Osho, jenž si vybral Diamantovou sútru jako téma svých promluv. V jednotlivých kapitolách postupně vybírá pasáže ze sútry a podrobně na nich ukazuje postupy vedoucí ke zbavení se ega, k navození klidu a k osvícení. Tyto promluvy jsou prokládány dotazy Oshových žáků, na něž Mistr odpovídá s humorem, lehkostí, ale s o to větší razantností. Jeho slova jsou skutečnými diamanty, které nejprve svou září přitáhnou pozornost, ale vzápětí se ostře zaříznou do samé podstaty lidské existence.