Publikace předkládá výsledky kvalitativního výzkumu nerovností či znevýhodněného sociálního postavení v širším teoretickém a metodologickém rámci. Výzkum se teoreticky opírá o nové trendy obecně charakterizované jako tzv. kulturní obrat ve studiu nerovností. Metodologicky navazuje na konstruktivistické a etnometodologické výzkumy. V jistém smyslu tak může sloužit jako metodologická příručka s ukázkami uplatnění kvalitativních technik při zkoumání praktických problémů. Knížka je koncipovaná jako monografie, v níž jsou prezentovány výsledky tří teoreticko-metodologicky propojených výzkumů sociálních nerovností. První kapitola čtenáře seznamuje s výše zmíněným kulturním obratem v konceptualizaci problému nerovnosti. Druhá kapitola vysvětluje gnozeologický aspekt zvoleného výzkumného přístupu a přechází k analýze jednotlivých metodologických dimenzí a postupů, s použitím příkladů z provedených výzkumů. Empirickým jádrem publikace jsou tři kapitoly věnované třem typům nerovnosti či znevýhodnění, a to postavení zaměstnanců rodičů malých dětí, problémy imigrantů žijících u nás a nerovnosti v bydlení z pohledu vlastníků domů (bytů). Známější fakta jsou zde nahlížena z jiného úhlu pohledu, než je zvykem, neboť autoři se zaměřili na kulturní (symbolické) ukotvení nerovností v každodenních praktikách lidí. Objevují se zde rovněž některé nové postřehy a hypotézy, které by mohly vést k obohacení dosavadního výzkumu nerovností u nás. Je možné „dělat“ genderové, rasové a jiné nerovnosti slovy? Lze nerovnosti odhalovat a evidovat v myriádách každodenních interakcí? Jak lze zkoumat dělání nerovností v konversacích pomocí výzkumných interview? Přičiňují se „ti dole“ o své vlastní podřízení a vyloučení, ačkoli usilují dostat se „nahoru“? Jakými strategiemi a zdroji čelí znevýhodnění nerovnostem? Je normální, že cizinec není normální? Co je to norma bezdětného zaměstnance ve společnosti, jež si tolik cení mateřství? Jaký nájemník je vítán a jaký není vítán v nájemním domě?