Dílo francouzského historika Edouarda Hussona není Heydrichovou biografií. Heydrich je sice ústřední postavou knihy, vystupuje v ní však především jako jeden ze dvou hlavních tvůrců „konečného řešení židovské otázky“ a zároveň jako hlavní koordinátor uvedení tohoto zrůdného plánu do praxe. Dílo je pozoruhodné především dvěma zajímavými pohledy na danou problematiku, které je odlišují od dosud vyšlých publikací. Prvním je pohled na fungování mocenského systému v nacistickém Německu a s ním spojenou židovskou otázku, druhým je datování Hitlerova příkazu ke všeobecné genocidě Židů. Na rozdíl od jiných badatelů ho Husson datuje do listopadu 1941, kdy pronásledování Židů v různých zemích nabývalo na intenzitě, a tvrdí, že konference ve Wannsee, svolaná na Heydrichův popud v lednu 1942, měla už jen za úkol dát této genocidě přesnou organizaci. Zůstává sice otázkou, jak by se odvíjela Heydrichova kariéra v dalších letech existence Třetí říše, protože k jeho smrti došlo krátce po Wannsee, jeho podíl na genocidě a přínos pro její praktické provádění však pokládá Husson za rozhodující.