Člověk je člověku vlkem. To se vědělo již v dobách starověku. Lidská krvežíznivost se od počátků lidských dějin projevovala i v tom, jak krutými způsoby bývali zločinci od pradávných dob sprovozováni ze světa. Po tisíce let umírali lidé ve strašlivých mukách jménem krále, církve, lidu nebo prostě jen spravedlnosti. Sadistická fantazie katů a soudců neznala hranic. Hříšníkova poslední hodinka mívala stovky podob, všechny však byly stejně hrozivé. Provinilci končili svůj život vpleteni v kolo, na šibenici, v plamenech popravčí hranice, pod gilotinou, nabodnutí na kůl, rozčtvrcení, utopení, svržení ze skály, ukřižovaní nebo třeba usmaženi na elektrickém křesle. Tato kniha se pokouší ukázat realitu poprav, jež se svou brutalitou a úděsností nijak nelišily od činů nejkrutějších vrahů.