Alexej Remizov, významný ruský spisovatel a představitel ruské moderny, se pokusil spojit styl dvou protikladných autorů, Leskova a Dostojevského. Na Dostojevského navázal tíhnutím k „temným hlubinám duše“ a chmurnou atmosférou svých příběhů; z Leskova čerpal skazovou formu vyprávění, čili narativním vyprávěním v první osobě, a dále v zalíbení pro staré jazykové vrstvy.

Křížové sestry představují autorovo stěžejní dílo (1910). Ústředním námětem je problém „malého člověka“ semílaného nepřátelským světem (zjevná je zde návaznost na Gogola). Remizov po říjnové revoluci emigroval do Paříže a jako emigrant byl za totalitárního bolševického režimu zamlčován v Rusku i u nás.