V bohaté, čtenářsky poutavé historické fresce s ústředním tématem odvěkého boje mezi mocí světskou a církevní se Bohuš Balajka snaží vytvořit portrét českého krále, jeho protivníka arcibiskupa Jana z Jenštejna, královen Johany a Žofie, vysokých církevních hodnostářů včetně Jana z Pomuka, mocných českých pánů, kteří se odvážili krále zajmout, a dalších postav a postaviček ze čtrnáctého století, které je mu zároveň i jakýmsi protějškem k století dvacátému, zdrojem k přemýšlení o českých dějinách, o jejich smyslu, o správnosti jejich výkladu, o českém národě.