Kniha, která měla být jen publikací autorových přednášek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, daleko překročila původní záměr. Sleduje čínské filosofické myšlení od nejstarších dob až po novověk, a to v živém dialogu s aktuálním myšlením filosofickým, poetickým i kulturním. Autor nechce jen samoúčelně rozšiřovat naši vzdělanost – bere odkaz čínské filosofie jako výzvu k porozumění jinému. V souvislostech jeho kultury a dějin, jeho jazyka a písma, řeči a chování. Kniha je adresována především těm, kdo se neuzavírají myšlence, že vše mohlo být i jinak, v jiném řádu jednání, myšlení i řeči. Chce být průvodcem těm, kdo jsou ochotni pokorně a pozorně číst a slyšet ten zprvu cizí rozhovor bez předem zjednaných "univerzálních" vzorců čtení a slyšení. Jde o to rozumět základním slovům/metaforám, kategoriím/pojmům v živém toku dějinného dialogu od formativní epochy Sta škol, přes konfuciánské synkretiky prvního imperiálního sjednocení, přes neotaoisty a buddhisty v čase imperiální krize, až k novodobé "neokonfuciánské" syntezi s jejími soumeznými a přece vnitřně rozlišenými promluvami o základních věcech humanitních, ontologických, etických a estetických. Tato kniha není určena výhradně zájemcům o filosofii. Vždyť všechny aspekty klasické čínské vzdělanosti a písemnictví, imaginace a umění rostou z podstatné jednoty čínské ideje filosofické a poetické, jež našla svůj nejryzejší výraz v tisíciletém rozhovoru čínských filosofů. Ti ve svých rozmluvách a textech zakládali a pěstovali "veliký kód" všech životních a kulturních forem. Rozumět jim znamená nacházet klíč k tajemstvím jedné velké (staré) lidské zkušenosti. A neustále obnovovaná aktuálnost této zkušenosti je částí naší (západní) modernosti.