Ve svém románu Judita rozehrává Sándor Márai místo příběhu tradičního "manželského trojúhelníku" drama pěti lidí, jejichž cesty se osudově protnou. Ve vzrušujícím, hluboce psychologickém dramatu plném jemných rozporů a překvapivých paralel vyslovuje Márai své myšlenky o lásce, vášni, o neuchopitelných nuancích a nepřekročitelných hranicích ve vztazích mezi lidmi, o konečném smyslu života. V první části románu podává své subjektivní svědectví o manželském životě a vzájemném vztahu nejprve manželka, poté manžel. Druhá část je historií milenky Judity, ženy, která se ze služky stane dámou velkého světa a místo "postranní uličky" si vybojuje jistoty manželského svazku, a mladíka, jehož neradostnou životní cestou se mistrně vystavěné vyprávění logicky završuje.