Nový výbor 135 básní geniální americké básnířky 19. století (1830 – 1886), opět v překladu Jiřího Šlédra, navazuje na rozsáhlý výbor 373 básní ve sbírce Neumím tančit po špičkách, publikovaný v r. 1999 (dotisky v létech 2001 a 2004, Argo). Díky mnohaleté vytrvalosti a nadšení jejího věrného překladatele se českému čtenáři naskýtá možnost seznámit se s „nepřeložitelnou“ poezií této autorky ve skutečně velkém záběru. Důraz tohoto nového svazku je položen na básnířčino nejproduktivnější období, zejména na rok 1862, kdy vytvořila neuvěřitelných 366 básní, o jednu více než je dnů v roce. Chronologické uspořádání básní bude stejné jako v předchozím výboru, což umožní fanouškům Emily Dickinsonové pohodlné řazení básní do jednoho celku.