Starověcí Římané nemohli nemilovat gladiátorské hry – vyjadřovaly totiž jejich přístup k životu, jejich pohrdání utrpením i smrtí. Souboje gladiátorů, původně pořádané v relativně skromném měřítku k uctění památky mrtvých, se za poměrně krátkou dobu změnily ve velkolepou podívanou, která dodnes nemá obdoby. V římských arénách se neodehrávaly jen souboje muže proti muži, součástí všelidové zábavy byly také štvanice na divoká zvířata, případně popravy odsouzenců. Přestože se žádná z těchto neobyčejně krutých kratochvílí co do popularity zápasům nevyrovnala, nelze je z podobně zaměřené knihy s klidným svědomím vyloučit.

Text doprovází početné citáty a postřehy z pera dobových autorů. Nad stránkami této knihy si mnozí čtenáří jistě vybaví podobné scény Sienkiewiczova slavného románu Quo Vadis.