Román významného kanadského spisovatele zpracovává strhujícím a inteligentním způsobem téma střetu evropské civilizace s kulturou původních indiánských obvatel Kanady vytlačených z území, na kterých žili tisíce let. Autor popisuje události posledního období života slavného náčelníka indiánského kmene Kríů Velkého medvěda, který se v 80. letech 19. století postavil - s ideou mírového a důstojného soužití bělochů a původních obyvatel - proti odchodu svého lidu do rezervace. Bizoni jako dosavadní zdroj obživy postupně mizeli, ale Velký medvěd se odmítal vzdát práv na svou zemi a na svobodný pohyb výměnou za dočasné zásobování. Tento boj přinesl jeho následovníkům hlad a rozdělil jejich společenství. Díky životným postavám a jejich různorodým pohledům na svět sledujeme poslední lov na bizony, nástup železnice, "pacifikaci" indiánských kmenů i konec života Velkého medvěda v hluboce lidském příběhu kanadského Západu. Autor ve svém románu vychází ze studia historických pramenů, každá postava, datum či událost děje má svůj předobraz v historii. Roku 1973 byla románu udělena nejvyšší kanadská literární Cena generálnho guvernéra.