Společensko-kritický román zajímavého irského autora je příběhem o tragickém osudu mladého zmrzačeného muže a zároveň i sugestivním zpracováním problému emigrace. Hrdinou je sedmadvacetiletý exulant, který odešel z Irska do Londýna za prací a jako každý z irských vystěhovalců snil o hrdém návratu mezi rodáky. Cesta za zbohatnutím však končí krachem, při autonehodě byl těžce zmrzačen a zohaven a jako mrzák se neodvažuje vrátit domů. Když utratí poslední peníze, které dostal za úraz, hladoví, a v nejvyšším zoufalství se dá se najmout jako atrakce do cirkusu. Ústrky a ponižování vyvolávají touhu po pomstě, jejíž důsledky ale padají zpět na hrdinovu hlavu. Bloumá Londýnem, hladový a bez střechy nad hlavou a sní o rodném Irsku, o němž ví, že se tam nikdy nevrátí. Před představou chudobince dává nakonec přednost sebevraždě v Londýnském parku. Kniha vyšla v roce 1911 a je jediným románem tohoto irského povídkáře, který se zde vyrovnává s jedním z největších irských společenských problémů - emigrací.