Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti kombinují syntetizující a paralelní přístupy, usilují o překročení tradičně pojímaných národních dějin, z nichž vyrůstají často zavádějící představy o národní – ať pozitivní či negativní – výlučnosti. Základní proud líčení politických a sociálních dějin, spojených též s poznatky nových historických disciplín o každodennosti, mentalitách apod., je vždy rámován širšími hledisky civilizačními a mezinárodními a přehledem interpretačních diskusí o zásadních otázkách v soudobé světové literatuře. Knihu doplňuje padesát portrétů významných osobností posledních dvou století a na třicet exkurzů, které pojednávají o jevech na okraji hlavního proudu dění, či dokonce mimo něj, zvláště vybraných problémech kulturně-uměleckých, náboženských nebo národnostních (autory těchto částí jsou povětšinou historikové mladé generace). Ke knize je připojeno několik schémat politických systémů, statistické přehledy a více jak dvacet historických map.