Chování novorozence senzoriální kontinuita či diskontinuita, motorický vývoj, paměť, rozvoj slovního vnímání, schopnost nápodoby atd. jsou namátkou témata této publikace, jež pokračuje osobitým úhlem pohledu v tradici hlubokého zájmu o první etapu vývoje lidského jedince ze strany vědců. Tento zájem se započal až ve 20. století a měl své specifické vrcholy v období 60. let (v souvislosti s tehdy dostupnými technologiemi klinického pozorování perceptivních schopností kojenců) a v 80. letech, kdy se soustředil na otázky, zda poznání novorozenců je pouhé perceptivní jednání, spojené s biologickou adaptací druhu, či komplexní poznávací proces závislý na senzo-motorických schopnostech. Tato publikace není pouze vyčerpávajícím katalogem jednotlivých schopností kojence, chce být námětem k otevřené diskuzi nad problémy vzešlými ze studií vypozorovaného chování v prvních měsících života. První část je věnována problémům poznání v období prenatálním a neonatálním, ve druhé se autoři táží na samotnou povahu ontogeneze a snaží se udělat syntézu nejnovějších dosažených výsledků vývojové neurobiologie s důrazem na možný existující vztah mezi zráním nervových struktur a odpověďmi chování, jež lze odpozorovat. Chtějí zjistit, zda je dítě opravdu schopno se učit a izolovat procesy odpovědné za toto učení. Závěr je pak věnován aktivitám kojenců, zvláště aktivitě řečové a schopnosti nápodoby.