Ve své knize z roku 1991 se autor pokusil o formulaci základů nové morálky po zkušenosti totalitních táborů všeho druhu. Zamýšlí se nad tábory jako extrémním mikrokosmem extrémního výhonku evropské společnosti 20. století a vyvozuje závěry současně varovné i inspirující pro celé lidské společenství. Je to vysoce aktuální kniha s neskrývaně moralizujícím vyzněním, která přitom svého účinu dosahuje bez mentorského tónu a mimo jakoukoli konfesijní rétoriku zatažením čtenáře na jedinou loď lidství.