Tři historické povídky francouzské spisovatelky, které se odehrávají v 16. a 17. stol., nutí k zamyšlení nad údělem a důstojností bytí jedince v nepříznivých podmínkách.

V první povídce jde o lásku bratra a sestry, která každého z nich jinak zahubí. Novela obyčejný život je o osudu prostého člověka, který je trpělivý až netečný ke své existenci, ale je obdařen čistou duší a zdravým duchem. Odvarcí se od nepravostí a umírá mladý bez nářku a údivu, tak jak žil. Třetí povídka navazuje často na předchozí - chalpec se ve svých 13 letech rozhodne opustit babičku, která se o něj starala a připojí se ke společnosti anglických herců. V představách prožívá svůj osud i své divadlení role. Kniha je doplněna doslovem autorky, která odhaluje její osobnost i tvůrčí metodu.