Autorka rekonstruuje události v Jedwabnem, které se odehrály v červenci r. 1941, jejichž následkem bylo masové vyvraždění Židů v obci, na němž se podíleli Poláci. Založila svou knihu na desítkách rozhovorů s pamětníky tehdejších událostí, vzpomínkách zachráněných obětí a jejich rodin i lidí, kteří s nasazením života zachraňovali svědky zločinu, ale i na rozhovorech s těmi, kteří se zločinu zúčastnili. Prostudovala soudní spisy, dochovanou korespondenci,staré časopisy a noviny a porovnávala fakta z různých zdrojů, často protichůdná. Svědky událostí, jejich potomky a příbuzné vyhledávala po celém Polsku, a dokonce i v USA, Izraeli a v Kostarice. Na základě svého studia tehdejších materiálů nám autorka přibližuje situaci a dobu, v níž tehdy xenofobní nálady v Polsku vznikaly.

Studie Anny Bikont se stala důležitým faktografickým materiálem, zachycujícím jednu stránku polských dějin, která byla dosud málo známa.