Simone Weilová (1909–1943), známá jako „patronka všech outsiderů“, byla jednou z nejpozoruhodnějších myslitelek dvacátého století, filozofkou, která skutečně žila podle svých politických a etických ideálů. Kniha Roberta Zaretského ukazuje nově stránky Weilové – přísnou racionalistku, která se oddávala zároveň vlastnímu typu mysticismu; revolucionářku se slabostí pro anarchismus, která však věřila v hierarchii práce; a humanistku, která lidské potřeby a povinnosti nadřazovala lidským právům. Kniha Zneklidňující Simone Weilová ctí složitost jejího myšlení a vypovídá o tom, proč nepřestává fascinovat čtenáře i dnes.

Kniha Roberta Zaretského představuje myšlení Simone Weilové v úplnosti, ať už jde o její chápání vzdoru, nebo o její klíčový myšlenkový motiv, jímž je hledání kořenů na pozadí rozpadajícího se světa. Autor píše srozumitelně, což není snadné, protože Weilová je místy obtížně srozumitelná: v jejím myšlení se objevují na první pohled nesmiřitelné rozpory.