Nezbývá nám než s údivem hledět na ubohou, zlomenou hříšnici, která v mocném vzedmutí lásky povstává z temnot, aby se pak s naprostou jistotou hnala po cestě dokonalosti jako o závod. Vynořuje se z bezútěšných rozvalin vlastního života a stává se nebeskou přebornicí lásky.

P. Sean Davidson vidí Marii Magdalenu jako vzor kontemplace, adorace, dokonalé kajícnosti, bezmezné lásky a důvěry k Ježíši, pro niž Mistra následuje pod kříž, zatímco všichni utečou, kvůli níž běží jako první k hrobu, zatímco ostatní se ze strachu schovají. Je přesvědčen, že Marie Magdalena v Ježíši již během jeho pozemského působení intuitivně vidí Krista, klaní se mu a miluje jej až za hrob.