Rytíř, kterého jeho milenka přesvědčí, že by byl ženám ve skutečnosti daleko milejší, kdyby se vykastroval. Poutník do Svaté země, který se rozhodne vzít vážně výrok, že jeho srdce patří jeho milé, a dotáhne ho až do brutálně naturalistického konce. Žena, jež diskutuje s vlastním ohanbím o tom, co že vlastně muže na ženách přitahuje, a odhodlá se věci přijít na kloub vskutku neobvyklým pokusem. Nevěrná manželka, která se v převleku za muže pokouší přemluvit svého manžela k homosexuálnímu spojení…

Velmi produktivní (a v Čechách prakticky neznámý) žánr středohornoněmeckých veršovaných novel, kvetoucí mezi 13. a 15. stoletím, se podobných témat nebál, ba právě naopak. Jeho cílem nicméně nebylo vytvářet lacinou pornografii: v pozadí všech textů, do češtiny poprvé přeložených v této knize, stojí otázka vztahu mezi ideálem lásky muže a ženy, její přizemní realitou a v neposlední řadě i literárními konvencemi, které ideály i prožívanou realitu do značné míry utvářely a dodnes utváří. Přímočarost a odvaha, s níž byly středověké texty ochotny podobné otázky klást, však dohánějí jejich hrdiny do situací, jichž se moderní čtenář muže leckdy až zaleknout. Každý z pětice následujících textů tak představuje svébytný riskantní počin, který tu sofistikovaněji, tu přímočařeji testuje hranice jak společenské, tak literární konvence. Knihu vedle kontextových studií doprovází ojedinělý soubor bizarních středověkých obrazů, včetně těch obscénních. Představují nápadité přepracováním látky, která žila v ústní, písemné i výtvarné kultuře po celá dlouhá staletí.