Účetnictví státu je nesystematické, nevědecké, zbytečně složité a předkládané tak, aby se fakta zatajila, nebo dokonce zfalšovala. Místo aby byly přehlednější, jsou tyto účty čím dál složitější a nejasnější a položky, o které v nich jde, jsou rozsáhlejší a nesrozumitelnější. Neodpovídají skutečnosti a neodpovídají ani sobě navzájem. Politikové a daňoví odborníci se domnívají, že státních úředníků zřejmě přibývá tolik proto, že je třeba udělat mnohem víc práce. Cynikové, kteří začali tento úsudek zpochybňovat, dospěli k názoru, že jestliže tolik úředníků přibylo, pak někteří z nich by už neměli mít co na práci, nebo všichni pracují mnohem kratší dobu. Skutečnost je taková, že počet úředníků s množstvím práce naprosto nesouvisí. Vzrůst počtu zaměstnanců se řídí Parkinsonovým zákonem a úředníků by bylo stejně, i kdyby práce značně ubylo nebo by zanikla úplně. Profesor Parkinson se bohužel nemýlí