Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.)

Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona (10643 př. n. l. byla objevena italskými humanisty ve 14.15. století. Obsahuje téměř 900 dopisů a coby živá korespondence, neurčená primárně pro veřejnost má nesmírný historický význam. Cicero si dopisoval s množstvím předních římských osobností, které spolutvořily dějiny, příp. i kulturu posledních desetiletí římské republiky (Gneus Pompeius, Gaius Iulius Caesar či Marcus Antonius). Dopisy často velmi detailně prezentují jeho pohled na události a jednající osobnosti, živě (i humorně) vykreslují atmosféru doby, vyjadřují Ciceronovy úvahy a nálady a nabízejí zprávy o jeho rodinných poměrech i širokých kulturních zájmech. Tato korespondence je tak pro římské prostředí jedinečným zdrojem informací jak pro velkou politiku, tak pro drobné mezilidské vztahy. Právě díky ní je Ciceronova doba pro nás nejlépe známým obdobím celých starověkých dějin. První díl výboru obsahuje kolem 230 dopisů z let 6550 př. n. l. (druhý obdobně rozsáhlý svazek zahrne dopisy z let 4943 př. n. l. a vyjde pravděpodobně v roce 2020).