Jedovaté bojové plyny, laserové paprsky, důmyslné obojživelné transportéry, účinné plamenomety, odolné slitiny, výkonné razicí mechanismy... Ne, opravdu se nezdá, že by lidstvo mělo proti nezvaným návštěvníkům z Marsu sebemenší šanci. Na konci 19. století, kdy marťanské kosmické lodě přistávají poblíž Londýna, představují největší výkřiky lidské techniky těžkopádné a nepřesné dělo a bojový parník. Chladná a bezcitná inteligence vetřelců válcuje emocemi zmítané pozemšťany, zhýčkané pohodlím civilizace. Nejen že skoro nevycházejí noviny, knihovny jsou zavřené, vlaky nejezdí podle grafikonu a žádná divadla nehrají ono, pěkně prosím, už ani není co jíst a zuří boj o holé přežití. Válka světů se tak stává i válkou s vlastním sobectvím, zbabělostí, malostí a strachem. Zvítězí tradiční morální hodnoty, nebo zákon silnějšího? Dokáže se lidstvo proti nepříteli semknout? Mají Marťané nějakou slabinu a existuje na Zemi něco, s čím při plánování invaze nepočítali? A především opravdu je útok z vesmíru natolik čirá fantazie, že se ho do budoucna nemusíme obávat?