V románu Gunsteina Bakkeho V očekávání se spojují tři příběhy: Julia Pastrana, mexická „opičí žena", cestuje v 19. století po Evropě se svým impresáriem a manželem v jedné osobě. Předvádí svůj „zvířecí“ vzhled i kultivované způsoby, dráždí představivost obecenstva. V roce 1860 přijíždí ve vysokém stupni těhotenství do Moskvy a je populárnější než kdy dřív. Všechny totiž zajímá, jestli bude dítě také „zrůda“. O sto let později najde zkrachovalec Finn na skládce v Oslu Juliino vycpané tělo, odnese si ho do maringotky a žije s ním, aby si měl s kým povídat. A v roce 2013 cestuje norská novinářka Kira, těhotná ze znásilnění, do Mexika, aby napsala reportáž z Juliina oficiálního pohřbu. Hlavními tématy tří příběhů jsou život, čas, smrt, normalita, mateřství, lidské tělo a především hranice mezi tím vším. Co je podstatou lidství a co je v nás zvířecího? V kterém okamžiku a za jakých okolností přestáváme být lidmi? Kolážová forma střídá fragmenty klasického vyprávění s úvahami, obrazy a střípky vzpomínek.

Nominace na Cenu kritiků a na Cenu posluchačů P2 je právě za V očekávání, a ještě to má nominaci na Sorlandet Literature Prize