Kde se v člověku bere síla a vůle, aby vyvázl živý z pekla sovětského gulagu? I na tuto otázku hledá ve svých povídkách odpověď Varlam Šalamov, zkušený prozaik, bývalý vězeň a autor rozsáhlého povídkového cyklu o Kolymě. Závěrečná kniha povídek vznikala v letech 1973-1974, kdy se jejich autor ocitl v izolaci poté, co odsoudil exilová vydání svých předchozích povídek. Vzdorovitý krok do ústraní uvolnil v Šalamovovi novou vlnu tvůrčí energie, s níž byly spojeny nekompromisní nároky kladené na soudobou prózu, především tu vlastní. Se suverenitou autora, který si svou prózu sám "vytrpěl jako dokument", razantně odsuzuje stalinismus a vyzývá k radikální proměně prózy, kterou podle něj kataklyzmata 20. století zahnala do slepé uličky. Knihu doplňuje doslov překladatele Jana Machonina a obrazová příloha.