Publikace navazuje na AERO č.76 a věnuje se hlavně použití letounů MiG-29 v zahraničí. Na rozdíl od letounů Su-27 byly stroje MiG-29 od počátku zamýšleny i pro široký export. Dlouhodobý zájem o letouny projevovala Indie, která hledala cestu jak vyvážit schopnosti pákistánského letectva. To v roce 1983 získalo vcelku překvapivě své první letouny F-16 Block 15 výměnou za podporu amerických zpravodajských operací v době sovětské intervence v sousedním Afghánistánu. A protože měl Islámábád původně získat starší F-5E Tiger II, pořízení výrazně modernějších F-16 vyvolalo nutnost adekvátní modernizace letectva na indické straně. První požadavky na dodávku letounů předala indická diplomacie do Moskvy v roce 1982, aniž by přesně znala výkony letounu. Teprve během návštěvy ministra obrany SSSR Dimitrije Ustinova v Dillí v únoru 1984 došlo k příslibu dodávek čtyř desítek letounů MiG-29 a čtyř MiG-29UB a dokonce se diskutovalo i o možnosti následné licenční stavby dalších 110 strojů přímo v indickém závodě HAL. Nechybí samozřejmě i dodávky MiGů-29 do států Varšavské smlouvy koncem 80. let a do dalších zemí až po současnost.