Základní práce polského medievalisty, disidenta a dnešního ministra zahraničí věnovaná dějinám chudoby, nouze a žebráků v evropských dějinách v období mezi 13.-20. stoletím. Hlavními postavami Geremkových dějin jsou prostitutky, mrzáci, žebráci, tuláci, zloději i vrazi, kteří se během staletí dostávali stále více na okraj společnosti, která je deklasovala, marginalizovala a stále více kriminalizovala. Geremkův svět je světem ponížených, zatracených, ve skutečnosti však i vlastním způsobem žijících a myslících lidí.