Viktorka se během své sedmiměsíční cesty vydala pěšky přes Kavkaz od Černého moře v Gruzii ke Kaspickému moři v Azérbájdžánu. Kniha je plná veselých i napínavých příběhů a rozhovorů s místními obyvateli, doplněných pozorováním toho, jak se při osamělém čase v horách proměňuje poutníkovo vnímání věcí a životních hodnot. Dozvíte se, jak se autorka vyrovnávala s pozorností, kterou osamocená žena na cestách vzbuzuje, se strachem, hladem, nepřízní počasí a byrokracií. Je to kniha o člověku, který tyto fascinující země pod Kavkazem prošel, bavil se tu s lidmi, vzdoroval dešti, horám i vlastní slabosti. Potýkal se s nejistotou a nepohodlím, a šel dál. Taková cesta má prostě svůj smysl. píše spisovatel Aleš Palán. V doslovu ho doplňuje filosofka Anna Hogenová: Mezi ty, kteří jsou živou vodou naší každodennosti, patří i Viktorka Hlaváčková se svým vyprávěním, jehož rezonováním je jediné: člověk je jen rozhovorem a jde jen o to, aby tento rozhovor byl opravdový a nikoli jen trapným zážitkem, který se dá koupit.