Marcus Tullius Cicero (106 – 43 př. n. l.) je jednou z nejznámějších postav starořímských dějin. Byl to nejen významný státník a právník, ale i slavný řečník, ten nejslavnější, a známý spisovatel. Jeho rozsáhlé literární dílo obsahuje politické a soudní řeči, filozofické a rétorické spisy a bezpočet dopisů. Ciceronovy dopisy mají dnes nedocenitelný historický význam, protože obsahují spoustu autentických informací, záznamů skutečnosti a údajů o soudobém životě. Mají mistrný styl, kterým byl jejich tvůrce proslulý a jimž udával tón literatuře své doby, ale zároveň si uchovaly živost dobové zprávy a tím jsou dodnes čtenářsky velmi přitažlivé.

Z původního nesčíslného množství Ciceronových dopisů se v úplnosti dochovalo 864 listů, které jsou rozděleny podle adresátů do 4 sbírek: Listy přátelům, Listy Attikovi, Listy bratru Quintovi a Listy M. Brutovi. Znalec a zasvěcený interpret Ciceronova díla, doc. PhDr. Václav Marek, Csc z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, připravil pro Antickou knihovnu dvousvazkový výbor nejvýznamnějších a nejzajímavějších dopisů, které uspořádal v časovém sledu jejich vzniku. První svazek obsahuje listy z let 68 – 50 a zachycuje etapu Ciceronova politického a literárního zrání.