Středověké rolnictvo je pro historiky velkou a mimořádně přitažlivou neznámou, neboťv sobě skrývá klíč k pochopení pozdějšího ekonomického růstu, nebo naopak zarážejícístagnace některých evropských regionů. V hrubých obrysech a jen torzovitě známesociální struktury a instituce středověkého rolnictva, o skutečné vnitřní dynamice ademografických aspektech však nevíme takřka nic. Předkládaná monografie reaguje natuto poznávací výzvu a využívá dosud nepovšimnuté a evropsky unikátní písemnéprameny, které se dochovaly pro chebský městský stát. Díky nim přináší pozoruhodnědetailní pohled na sociální mobilitu, migraci a způsob sociální reprodukce pozdněstředověkého rolnictva, včetně nových pohledů na fenomén masového pustnutívenkovských sídlišť v tomto období.