Anna Garasjovová (1902–1994) zažila cara, obě revoluce roku 1917, bolševickou éru i rozpad Sovětského svazu. Jako anarchistka prošla vězením i vyhnanstvím. Pracovala jako zdravotní sestra, ale i jako rytec v tiskárně map. V 60. letech se seznámila s Alexandrem Solženicynem a pomáhala mu zpracovávat a ukrývat materiály pro Souostroví GULAG. „Pro zvídavého čtenáře i pro historika nejsou nejzajímavější vzpomínky významných postav politické nebo společenské scény, jejichž pozornost nutně poutají události jejich profesionálního života, ale vzpomínky lidí málo známých nebo zcela neznámých, protože ti se nenechávají unést vlastními úspěchy a kariérou, a tak mají možnost pozorněji sledovat lidi a události kolem sebe. Právě v jejich zápiscích, denících a vzpomínkách se uplynulá doba ukáže do všech podrobností, plná maličkostí, ale také myšlenek a nadějí tehdy žijících lidí. K takovým vzácným svědectvím patří vzpomínky Anny Garasjovové, díky kterým lze ruský život v uplynulém 20. století spatřit v novém světle,“ říká v úvodu ke knize její editor.